Archiv blogu

sobota 29. listopadu 2014

Norway

Norsko, země mnoha podob

A vezmeme to pěkně od začátku.
Let byl opět nádherný, tentokrát mě na své palubě vezla společnost Norwegiani air.
I když v Česku bylo pochmurno a zataženo, jen co jsme se vyhoupli do vzduchu a mířili pěkně vzhůru nad mračna, tam už se obloha modrala a slunko svítilo. Bezmála dvě hodiny letu nebylo pod námi ještě nic k vidění, ale čím blíže k Norsku, celým názvem Kongeriket Norge tedy Norské království, tím se kupodivu mraky protrhávaly (prý tu nyní často prší) a mě začal hrát úsměv na tváři hned, jak jsem tuto zemi spatřila.
Namířeno jsem měla do Bergenu a jelikož je to město, zasazené do pevninské krajiny, jejíž břehy omývá Severní moře, byla to pastva pro mé oči. A nemohu si dovolit opomenout ani místní kopce a kopečky, z nichž na každém jsou minimálně 2 malá jezírka, nebo obrovská jezera a když už zavadíte pohledem o "holí" kopec, je z něho alespoň nádherný výhled na panorama nedalekých masivních Fjord  jejichž vrcholky jsou pokryty sněhem, lodě houpající se na mořských vlnách a nebo údolí s jezery, kolem kterých jsou postaveny města, městečka nebo odlehlejší domky. A v neposlední řadě, Norsko je velmi členitá země, takže všude, ale opravdu všude, jsou různé ostrůvky i větší ostrovy, opodál samozřejmě i známější Faerské ostrovy, které jistě za návštěvu také stojí, ty jsou však autonomní součástí Dánska. A potom dále na sever jsou pevninské ostrovy Lofoty či ještě severněji Vesteraly. Právě tenhle obrázek na vás při prvním setkání promluví, ohromí a také vás přivítá.
Tato drsná a chladná krajina, se místním vryla pod kůži a odrazila se také na jejich charakteru. Lidé jsou zde velmi pohostinní, milý, trpěliví a houževnatí.
Jsem tu dnes 2. den a už mám o čem vyprávět. Pracuji opět ve stáji, jsem groom i rider no a občas venčím psa. Je to malá, dá se říci rodinná stáj, kam se byla vřele přivítána. Pracuji s lidmi s kterými i bydlím a je to ještě lepší o to, že všichni jsou zde téměř stejně staří jako já, tím pádem se s nimi opravdu nenudím J... Dnešní první předvánoční večeře, která je zde tradiční, byla opravdu lahodná. Ovci jsem si sice nedala (typuji to na místní pochoutku), ale to ostatní? ..To byla úplná lahoda, ani nevím co to všechno bylo, každopádně najedla jsem se opravdu výtečně + skvělá společnost a skvělé pití to se = báječné zakončení skvělého dne. 





Žádné komentáře:

Okomentovat