Už od neděle doufám, že přestane pršet, já si půjčím kolo a mrknu se po okolí. Tak dnes se to konečně vyplnilo a sprchlo mi jen cestou zpět domů.
Vyjela jsem ve 12 to už bylo světlo. Na cestě stále námraza, a na kole co sem měla půjčené ten výlet stál ještě víc za to! Myslím si, že tady až do teď neviděli jezdit "dospěláka" na dětském kole.. alespoň se podle toho tak tvářili.
Namířeno jsem měla k moři, to byla jasná volba. Ovšem bez mapy, GPS a já nevím co ještě všechno se dá použít. Prostě jsem někam jela, tam kde sem myslela, že moře najdu.
Jako první zjištění bylo, že se tu všechny ulice jmenují podobně nebo mají příšerně dlouhé názvy a jsou to hotové jazykolamy, takže na zapamatování a orientaci jako dělané. Uznejte sami..Fanahammeren, Titlestadvegen nebo třeba Norheimsvegen.. Byl to oříšek, ale s asi hodinovou zajížďkou jsem sice nedojela kam sem plánovala, ale k moři to bylo a to se taky počítá! :0)) K mému cíli zbývalo ještě asi 10 km a na to jsem už neměla čas. Tu záludnou norskou cestičku, co tam vede budu hledat zase příště. Tady se stmívá totiž opravdu brzy! :0)) ...A snad na jiném kole nebo autem.
Žádné komentáře:
Okomentovat