Jak prožíváte nejraději takovéto dny? Já jsem pro klidnou pohodlnou atmosféru, něco dobrého k jídlu, k pití a doladění toho všeho nějakou skvělou hudbou. Zkrátka řečeno, absolutní relax. To mě tu ale ani z daleka nečekalo.
Plán byl zcela jasný, hodně pití, hodně jídla a přehlušit sousedy, co si mysleli, že jim písničky budou hrát hlasitěji. Byli bez šance.
Navečer se k nám začali sjíždět lidi, najednou z původních 13 se počet vyšplhal asi na 20 a silvestrovská párty byla hned v plném proudu. O tom jak se tu mladí baví bych snad raději pomlčela. Za zmínku jen stojí to, že slečny z Norska když zpívají, mají až nepřirozeně vysoký hlas a to celkem trhá uši.
Paří se až do svítání, což tady znamená tak do devíti, bez přestávky. A jestli vás zajímá co jim tu přijde k chuti, potom to na plné čáře vyhrává vodka.
Já na tom byla tak, že ve dvě zaplula pod peřinu a přes všechen ten randál usnula, jako když mě do vody hodí. A ráno, po zděšeném pohledu jak to u nás doma, po té dlouhé noci, dopadlo, šla opět a zároveň naposledy postarat se o ty čtyřnohé miláčky.
Zbytek, mého prozatím posledního dne tady, trávím pakováním věcí do zavazadel a je mi smutno, že nemám žádnou kouzelnou hůlku, kdy bych mohla jen mávnout a vše by se alespoň o dvakrát zmenšilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat